Hranice probíhají vodním tokem

Jak hluboké jsou stopy, které železná opona zanechala v příhraničních oblastech mezi Českou republikou a Rakouskem? Jaký vliv měla studená válka na vztah mezi Čechy a Rakušany? Anebo je vzájemné vnímání těchto dvou národů ovlivněno spíše staršími vzorci vztahů a jednání?
Těmito otázkami se v městech Gmündu ležícím v severní části Dolního Rakouska a v Českých Velenicích na jihu Čech zabývali historikové Muriel Blaive a Berthold Molden. Na základě zhruba 35 rozhovorů prováděných metodou sběru orální historie a důkladných archivních rešerší analyzují přátelské styky i předsudky, historické vzpomínky i očekávání pro budoucnost, jak byly zaznamenány zde na hranici. To vše počínaje habsburskou monarchií přes založení Československa, jeho pozdější okupaci Třetí říší a holocaust, vyhnání Němců a Rakušanů z českých zemí po skončení 2. světové války a život ve dvou zásadně rozdílných společnostech během studené války. Završením je potom integrace do Evropské unie po roce 1989. Zatímco v Gmündu zůstala například realita studené války zachována coby vzpomínka na „život na konci (svobodného) světa“, v Českých Velenicích ji vnímali především jako všudypřítomnou kontrolu vykonávanou centralistickým komunistickým státem. Kniha tak nabízí příkladný záznam politických identit ve střední Evropě dvacet let po skončení studené války.

• Obsah
• Předmluva
• Stanice jako hranice

Recenze v médiích

Jan Rejžek, Lidové noviny, 11. února 2010
O hranici v hlavě
Brněnská Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal vydala nedávno nesmírně zajímavou knihu s nepříliš přitažlivým názvem Hranice probíhají vodním tokem. Napsalo ji duo historiků Francouzka Muriel Blaive (viz její Promarněná příležitost o dění v Československu v roce 1956 a dílo o Benešových dekretech) a Rakušan Berthold Molden v rámci výzkumného projektu vídeňského Institutu Ludwiga Boltzmanna. Podtitul ovšem říká vše: Odrazy historie ve vnímání obyvatel Gmündu a Českých Velenic... více »