Zelená panna

Je počátek devadesátých let minulého století a středoevropské dějiny jsou opět v pohybu. I v ospalých Hlavanicích na česko-bavorské hranici, předtím čtyřicet let rozdělené ostnatým drátem. Bavorský stavební magnát Multerer zde hodlá zvěstovat pokrok v podobě vybudování obrovské drůbežárny, a to v areálu armádou totálně zdevastovaného zámku. Mladý hlavanický starosta souhlasí: nový majitel musí přece nejprve odstranit staré ekologické zátěže, na jejichž likvidaci obec nemá prostředky, a kdoví, třeba bude možné podnikatele přechytračit a stavbu následně včas zastavit. Ústřední postavou románu je ale „nejznámější český disident“ Ladislav Vančura. Uchýlil se sem z Prahy, aby zde přečkal normalizaci, svému fízlovi s případným jménem Lovec ovšem neušel. Porozumění nachází Vančura v místním hostinci „U Zelené panny“ u hostinské Bohumily, s níž u nekonečných džbánků piva vede „hlavanické hovory o životě“...
I v románě Zelená panna zůstal autor věrný své zálibě ve vypůjčkách od cizích autorů. Najdeme zde odkaz na Hrabala, Vančuru, Otu Pavla i Ladislava Klímu, zazní tu Deml a Seifert – abychom zmínili alespoň česká jména.
Setzweinovo košaté vyprávění není ovšem humorným popisem počátku budování českého kapitalismu na západočeské vesnici. Děj románu je soustředěn do jednoho červnového dne, ale i v jeho pár hodinách se prolínají dějiny a životy minulých generací. Zelená panna je vyprávěním – ironickým až sarkastickým, ale též melancholickým – o vině a trestu malých lidí, pěšáků doby vtažených často proti své vůli do kola dějin.

Bernhard Setzwein (1960) žije ve Waldmünchenu na česko-bavorské hranici. Je stálým spolupracovníkem Bavorského rozhlasu, kde se věnuje především kulturním a literárním tématům. Literární tvorba je pro Setzweina hledáním identity, jeho svébytný pohled i bohatý jazyk, často s využitím dialektu, dávají nahlédnout na známé věci v jiném světle a v nových souvislostech. V roce 2003 se román Zelená panna dostal do užší nominace na cenu Alfreda Döblina a ve stejném roce získal kulturní cenu Horní Falce v kategorii literatury. V roce 2006 obdržel Setzwein za svoji tvorbu Bavorskou kulturní cenu.